Přidat odpověď
Husa, operacia nemôže byť lepšia než prirozený priebeh. Tj je to (mala by byť) núdzovka keď to inak nejde.
Nevýhody císařského řezu
Při císařském řezu je miminko vyjmuto z bříška maminky, neprochází tak porodními cestami, a tak se organismus miminka neosidluje matčinými prospěšnými bakteriemi. Tato tzv. novorozenecká mikrobiota má vliv na další osídlení střev dítěte a také na rozvoj jeho imunity, což spolu úzce souvisí.
Děti narozené císařským řezem mají odlišné složení střevní mikrobioty od miminek narozených přirozeně, a je u nich tak třeba rozvoj mikrobioty podporovat vhodnou výživou. Ideálně hned po narození prostřednictvím kojení a mateřského mléka. Další věcí, která může být císařem ztížena, jsou horší podmínky pro bonding – první vzájemný kontakt s miminkem a to zejména v případě výkonu provedeného v celkové anestezii. Při porodu plánovaným císařským řezem, je zvolena obvykle částečná anestezie, kdy je maminka při vědomí. Dovoluje-li to stav po operaci, bonding může proběhnout stejně jako v případě přirozeného porodu.
V případě císařského řezu s celkovou anestezií, kdy je žena v průběhu operace uspána, je miminko prvně přiloženo k prsu až po jejím probuzení, tedy ne bezprostředně po porodu. V bondingu však může maminku zastoupit otec dítěte hned na porodním sále. Po porodu císařským řezem se může též objevit opožděný nástup laktace. Je velmi důležité stimulovat tvorbu a uvolňování mateřského mléka tím, že je děťátko přikládáno k prsu pravidelně – kdykoliv projeví zájem o krmení nebo cca každé 2–3 hodiny, i když se zdá, že ještě nic nepije. Mateřské mléko je tou nejlepší výživou, kterou může miminko dostávat. Tvoří se u maminky přímo pro něj „na míru“.
Rekonvalescence po císařském řezu zabere o trochu delší čas. Přeci jenom to je operace a po přirozeném porodu je mnohem snazší dostat se dříve zpátky do formy. Doporučuje se dodržovat klidovější režim bez větší zátěže po dobu cca 8 týdnů.
Předchozí