Knedli
. A jinak děkuji.
Já si moc dobře uvědomuju, že jsem byla na takové hraně a mohla jsem v životě dopadnout všelijak. Nejvíc dekuju mm
, protože bez nej kdoví, jak by to bylo. A taky je moje “zásluha”, ze jsem se v určité chvili vědomě rozhodla, za čím si půjdu a jak, a co pro to obětuju, vzhledem k me přirozenosti. To se teď týká přímo rodinného života, o kterém tu mluvíme.