Splnil. Děkuju Ježíšku. Měli jsme totiž maximální klid a pohodu, s nikým jsme se neviděli, nikam jsme nemuseli, nemuseli jsme vůbec nic. Dělali jsme si všechny vánoční úkony podle nás, na pohodu, bez nějakých časových termínů, nikomu a ničemu jsme se nemuseli přizpůsobovat. Nedárkovali jsme, váleli se, procházeli, četli, koukali na filmy a pohádky, jedli, pili... Všechno bylo hotové, jídla jednoduchá.

Byla to opravdová vánoční pohoda a je fakt, že mi jí nesplnil Ježíšek, ale splnila jsem si ji já.

Jinak co opravdu na Vánocích nesnáším je to věčné chlubení kolik kdo dostal dárků a kolik kdo má druhů cukroví. Je mi to opravdu srdečně jedno a nechápu, proč má vždy někdo potřebu se s tímto chvástat a ještě k tomu posuzovat, proč někdo žádný dárky nechce a proč má někdo cukroví, kolik má.
Vlastně bych si nejvíc od Ježíška a všech chvástavek přála, aby mě alespoň jedny Vánoce těhle věčných každoročních nablblých otázek ušetřily. "Už máš napečeno ? A kolik máš druhů ?
Devět. No a já mám patnáct... " Co si dostala k Vánocům. Nic. Fakt !? To já dostala ...