Gavašetko, to je hezká historka. Jinak my jsme ani v mojí původní rodině půst nedrželi, na Štědrý den u nás bývala i babička, přespávala u nás přes svátky u mě v pokojíčku, milovala jsem to. Ráno jsme si vždycky s babičkou a s bráchou udělali čaj, nakrájeli vánočku a nabrali trochu cukroví a koukali se všichni na nějakou pohádku (většinou to byla Pyšná princezna). Pak jsme zdobili stromeček, k obědu bývala třeba česnečka, nebo něco podobného lehčího. Odpoledne jsme se chodívali projít ven a večer jsme si dali klasicky kapra se salátem a pak znovu to cukroví, vánočku, čokoládu ze stromečku apod. S manželem jsme to začali dělat podobně, ráno vánočka, ven chodíme teda spíš dopoledne, během odpoledne si pak každý tak nějak uloví na co má chuť a k večeři máme řízek se salátem a pak to cukroví a vánočku.
Kdybych měla být celý den bez jídla, tak mi bude před večeří už úplně špatně z hladu a ve finále bych neměla ani na to jídlo chuť. A u syna, když byl malý, byl půst taky naprosto vyloučený, protože ačkoli byl nejedlík, tak právě pokud byl nenajedený, tak byl totálně nesnesitelný, protivný, jeden velký hysterák...přitom stačilo pohlídat, aby občas aspoň něco malého snědl a bylo to v pohodě.