Termix, mas velke stesti, ktere kazdy nema. Zijes v miste, kde jsou prakticky nejlepsi skoly v republice, tve deti se do nich take dostaly. Poskytujes hrabeci rady v oblasti, kde nepracujes (proc vlastne nepracujes ve statnim skolstvi, kdyz je to vsechno tak pozitivni, bezproblemove, ty se rada a rychle prizpusobujes…?).

Take se mi libilo hodne veci, ktere jsem v zahranici videla. Ale me kamaradky byly tvrde vyrazene ze skveleho finskeho systemu, takze se prisly k nam naucit cesky a vystudovat v nasem systemu - medicinu, zurnalistiku (!).

Aktualne mam doma dite ze zahranici, ktere proslo jedinou skolou, ktere melo ve sve vyhlasene zemi k dispozici (s ohledem na region, v nemz zije). Jeho vzdelani je v naprosto hruznem stavu. Nebudu psat, z jake je zeme - protoze je tu z toho mista letos jedina. Prestoze tam maji slušnou vyhlasenou univerzitu, zakladni a stredni skolstvi si ridi mestska rada, ktera hlavne resi, kde usetrit, o poskytovanem vzdelavani take mj. rozhodlo mistni referendum (vyjimecna situace, ktera nastala kvuli financovani, tak ti dobrosrdecni radove dali zvolit lidu, jak si to vlastne predstavuje).

Obdivuji, co dokaze se svymi znevyhodnenymi zaky Francie, i kdyz tam se take clovek musi umet o sve dite postarat. Ucitele jsou neskutecni profici, presto stale musi bojovat o kvalitu skol. Zatim to drzi. Presto se zejmena od urciteho rocniku rodice zoufale snazi dostat deti jakymikoli prostredky na soukrome skoly, nebo do tech vyhlasenych.

Take by se mi libilo, kdyby se deti ucily smysluplnym, propojenym a vice participativnim zpusobem. Ale na periferii se ted uz resi kolikrat jen to, jestli se dite dostane do vubec nejake skoly, a ze by bylo hezke, kdyby se tam ucilo aspon trochu to, co se uci jeho stastnejsi vrstevnici v priznivejsich regionech.