U nás jedno dítě nechce nic, ona se ráda nechá překvapit a určitě si přeje, aby měla radost, jen to neumí konkretizovat.
Další dítě si loni vydupalo iphone a letos si přeje xiaomi, že má iphonu plné zuby. Tohle dítě je celkem nestřídmé a má mraky dalších nákladných přání (která jsem z většiny už zapomněla), celkově nevím, jak se k tomu postavit.
Třetí dítě si přeje apple watch (až dneska mi svěřil - už jsem je koupila, protože si polovinu na ně dal z brigády - že chce ten typ, ze kterého lze samostatně volat. Tak ten jsem nekoupila). Pak chce už asi desátou herní myš a herní klávesnici - jo, to je to dítě, co si přivlastnilo ten herní notebook. Tak pak to má tento vývoj.