Nevím. Ale oba synové umějí přišít knoflík a zašít si, co potřebují (poutka na ručnících tedy nepotřebujeme). A jinak úplně žasnu- mladší syn (16) si hrozně potrpí na to, co má na sobě, nakupuje ve velkém v sekáčích a pak si to různě přešívá (máme tedy šicí stroj). A starší syn si zrovna minulý týden objednal látku a střih a že bude šít košili (!!!). A já myslela, že šití podle střihů z Burdy skončilo, když se po revoluci otevřely hranice a naplnil trh.

U nás doma za komančů vždycky šil můj táta - šil mi šaty do tanečních, koženou bundu ze starého koženého kabátu, mrkváče - všechno, co na trhu chybělo, dodal tatínek. Já jsem z nouze taky něco občas spíchla, ale ráda jsem se toho vzdala hned, jak to šlo. A kluci tohle.