Tak tos měla, Fern, vlastně docela štěstí s tím ježděním na Západ a do Jugošky. Předpokládám, že byly místní rozdíly, někde seděla větší, jinde menší žába na prameni. Dost často se to s devizovými přísliby dělalo tak, že ho dostali rodiče, ale ne děti, nebo prostě jen část rodiny, taková účinná "prevence", aby tam nezůstali všichni. A, upřímně, moc nerozumím tomu, co píšeš o někom s depresí, jak to souvisí s tématem? Když tedy pominu to, že reaktivní depresi v tom socialismu mělo docela dost lidí už jen z toho skrývání, co si doopravdy o tom režimu mysleli. Mít "něco v patě" jistě šlo u nepodstatných věcí, ale pokud už člověk měl děti a nebo mu na něčem extrémně záleželo, tak najít si na něj páku bylo dost snadné. Například kdo by nechtěl, aby se jeho děti dostaly na slušnou střední školu, že?