Průšvih bylo okno v plynové kuchyni hned vedle sporáku. Jednak na něm byly naprskané kuličky průhledného čehosi v podobě pryskyřice, ale jakmile se to člověk snažil odstranit, tak se po boji rozpatlaly. A pak jsem na něj musel jít asi 4x i nechlupatým hadrem a papírem, než jsem dostal pryč ty mikrofilmy po mastnotě, které dělaly v různých úhlech optické efekty. Clin to nebral. A jak se začlo vařit, už je to tam zas...

Pro mne bylo vítězství že to vzalo zasklenou lodžii. Tam si musím stavět štafle, ale je tam spoustu krámů, krmivo pro zvířata, seno, podestýlka, pytel lichožroutů (aspoň jsem měl hadříky a šup s nima do koše. Košíky na houby, flašky na zavařování. Technika po svatbě. Přenosný generátor bublinek do vany (koupelna je hodně malá). Skladové štelážky s nářadím.

Protože je zaskelní hodně staré a místy vyviklané, plasty zteřelé, tak už ty okna úplně ideálně nedoléhají a pruží, takže to ne vždycky dokázalo přejet ze skla na sklo. Něco jsme musel dělat po jednom, ale šlo to. A taky požadavky na čistotu a lesk těchto oken jsou hluboko pod nároky na šperky...