"nostalgické vzpomínání některých lidí, úplně mě mrazí, když slyším, jak někdo láskyplně vzpomíná na celoměsíční pobyty v pyžamu, na "klid a pokoj"... brrrr..."

mám to úplně stejně, opravdu nepochopím, že někdo zažíval eurofii na home office, s dětmi na distančce a se všemi zákazy, když nemocnice praskaly ve švech, nem.personál padal únavou, u dospívajících dětí se vesele rozvíjely všelijaké neduhy...

jde být tetelivě šťastný, když okolí má co dělat, aby pomalu nezačalo bláznit?