zákaz přejíždění okresů mě zase tak netrápil, asi tím, že do práce jsme jezdit museli stejně (i když jednu dobu jen ob týden), tedy přejížděli jsme hranice tam i zpět, za tchýní jsme taky museli, to zase stačil předem připravený papír... žádné kverulantské kousky jsme tedy neměli zapotřebí... daleko víc mě tížila roušková povinnost a pocit z ostatních zarouškovaných lidí... a celkově pocit, že fakt někdo mohl všechno zavřít... pocit nesvobody mě drtil neskutečně, hnusné období...
o to víc mě vždycky překvapí nostalgické vzpomínání některých lidí, úplně mě mrazí, když slyším, jak někdo láskyplně vzpomíná na celoměsíční pobyty v pyžamu, na "klid a pokoj"... brrrr...