Rose, já ale nemám zrovna pocit, že třeba ty první narozeniny jsou nějaký zásadní mezník. Jsou děti, které začnou chodit dávno před prvními narozeninami, děti, které chodí až delší dobu po prvních narozeninách, s řečí je to taky u každého jiné a se vším ostatním taky.
A jak třeba psala Federika, že 15 letému můžeš nařídit, aby mazal do školy...no, můžeš, ale to je asi tak všechno. Těžko ho fyzicky donutíš, pokud nebude chtít. A stejně tak v těch 18 není každý úplně dospělý. Synovi bude 18 za rok a půl. Poslední roky udělal fakt velký pokrok, je mnohem mnohem samostatnější, než býval, vlastně už kolem něj nějak nic nemusím řešit, i ten přechod na novou velkou školu zatím zvládá naprosto bravurně, přesto si nemyslím, že úderem 18. narozenin bude připravený fungovat úplně samostatně. Vždycky byl emočně, sociálně a tak nějak celkově o kousek níž, než je jeho skutečný věk. Jako jo, v 18 se mění to, že je právně dospělý, že už nemám nárok na informace od lékařů, ze školy apod., pokud nebude chtít, nepotřebuje k ničemu můj souhlas, ale to je asi tak všechno. Někdo v tom věku bude dospělý a naprosto samostatný a někdo bude ještě chvíli potřebovat aspoň tu vzdálenou podporu. Každý člověk je jiný. Já jsem chodila od 16 regulérně do práce. On by na to teď absolutně zralý nebyl.