Přidat odpověď
::kde na to beres cas?
Tak postupně. Internista/praktik zjistil cukrovku a odeslal na diabetologii. Postupně jsem se dostal na intenzifikovaný inzulinový režim. Během zahraničních projektů jsem měl náběh na infarkt (Paříž) - dost běhání po kardiologii, zápal plic (Athény) - přes měsíc v PN a růži v noze (Lisabon). Během toho Lisabonu jsem přišel o cit v několika prstech na ruce a odtud neurologie. Předtím, po léčení sérií ATB v Athénách mi půl roku poté propukl autoimunitní střevní zánět - asi UC. Půl roku doma a v nemocnicích. Diabetolog chce pravidelně oční a nefro, protože v mládí jsem měl zánět ledvin. Občasné záněty MC - urologie. No a když jsem se z toho sypal a díky šílenému dětství, psychiatrie.
Mnoho z kontrol a předpisů funguje po telefonu. Ale tak 1/2 léků je vitálně důležitých a ty mi někdo předepsat musí. A při výpadcích jsem to poznal.
Když nebudu mít inzulín, budu mít za chvíli glykemii 20. Když nebudou léky od GE, tak se ten autoimunitní proces sám rozjede. Když jsem někdy zapomenul na AD, tak jsem to po pár dnech moc dobře věděl. Pokud jsem chtěl cit v rukou a nikoli bolest, tak jsem do sebe musel ládovat B od neuro a gabagamu proti periferní neuropatii. Atd...
Ta obezita to jenom komplikovala, protože prostě jsem ty nervy kompenzoval jídlem.
Předchozí