Přidat odpověď
Okolíku,
já jsem nikde nepsala, že za to něco může... je to kombinace... každopádně být ve dvaceti na SŠ je imho fakt problém... pro ty mladé lidi, psychicky... protože jsou furt držení v situaci, kde nemají život pod kontrolou a pořád nevidí žádné světlo na konci tunelu...
Myslím si, že náš vzdělávací systém, který je založený na tom, co bylo potřeba na začátku průmyslové revoluce, je úplně mimo. Žijeme v postprůmyslové společnosti, ve společnosti, kde je potřeba spíš iniciativa a ne stát se zazvoněním u strojů / školních stolků a poslouchat JEDNOHO člověka (učitele, dílvedoucího) a dělat všichni všechno ve stejnou minutu.
Řešení nemám, ale chápu, jak frustrující pro děti a dospívající je, když jsou v systému, který jim nic nedává, a jen jim mikromanaguje životy na minutu a není z toho úniku - a není záhodno, aby se nějak projevovali, vyčnívali nebo přemýšleli....
Za mého mládí ve dvaceti byla velká část mladých už v práci - a ta menší část byla v polovině studií (vyjma snad medicíny, ta byla na déle než čtyři roky?).... Já jsem ve dvaceti chodila do školy - ale učila jsem tam, nebyla jsem tam jako žák...
Předchozí