Prostory na kancelář jsem koupila taky hned, ale myšleno po roce vybírání.

Rok jsem věděla, že nechci být celý život v nájmu, chodila po městě, prohlížela, vybírala... a nic.

Když jsem vlezla tam, tak jsem hned věděla, že tohleto je konečně ono a hned jsem jim podepsala rezervačku a pak už jen vyřídila hypotéku a koupila. Že to jsou ty pravé prostory, to bylo jasné hned.


U mě je to tak u všeho - třeba i ty kachličky do koupelny - hledám , prohlížím, objíždím, googluju... a nic. Pak uvidím a na fleku koupím.

Když to cítím, tak to je pak hned. ALe ty měsíce předtím, ty jsou trudné - nelíbí, nelíbí, nechci, nemá toto, nemá ono, nechci, hnusné, hezké, ale zbytečně drahé...

Pak - a co tohle - jó, to je přesně ono, beru, kde to mám podepsat?