Když jde o zásadnější rozhodnutí, hodně si k tomu nahledám, přeberu ze všech stran, proberu s kdekým, porovnám plusy a mínusy a pak se rozhodnu... To mi celkem jde... Když jde o to něco koupit, nemám problém... Ale jak dojde na něco pro mne, typicky oblečení, jsem ztracená - všechno se mi zdá (pro mne) moc drahé, nevím, jestli mi to sedí, jestli to fakt chci, rozhodnutí odkládám tak dlouho, až pak nemají, vyprodají... A pak jsem smutná muž je z toho vždycky na nervy, takže kolikrát prostě rozhodne za mne (zavelí a já koupím)