Huso, máme to tak nějak podobně.
Veškeré finanční záležitosti vede muž, já "složenky" ani nezahlédnu z dálky. Dělávám si legraci, že jsem jako muslimská žena. Je to samozřejmě věc velké důvěry, a to oboustranné. Máme společné konto, bereme si z něj oba dle potřeby, výraznější výdaje samozřejmě konzultujeme. Hospodaříme spolu už třicet let, takže jsme sladění a víme, co si můžeme dovolit.
Děti jsme vedli od mala k samostatnosti, své věci si brzy spravovaly samy, to spíš já jsem nevěděla, co kde mají.
Pokud něco hledaly a ptaly se, tak
obou rodičů, podle toho, kdo byl po ruce, podobně, jak píšeš.
Možná dotaz na čisté povlečení
nebo ručník směroval výhradně ke mně, jinak na máloco.