Přidat odpověď
Rose,
díky, to mě pobavilo a zároveň jsem se v tom poznala... naštěstí potomci už se dostávají do věku, kdy jsou schopní (a hlavně ochotní!) své problémy řešit sami - a tím, že tu nemají hlavní bydliště, tak už nejsem hlavním zdrojem ponožek a lepicích pásek, uf.
Koníčku,
"doma" mám hospodářství, které táhnu teď už většinou sama - manžel dojíždí do práce do sousedního města, děti jsou na univerzitě v dalším sousedním městě - a já ráno vstanu, podojím, nakrmím, pootvírám zvěř, pak si dám snídani, pak jdu dodělat věci kolem hospodářství (kydání, kompost, rytí, pletí, zalejvání, sázení, spravování plotů, kosení, sekání... dle sezóny), odpoledne jdu do práce (4x týdně 6-8 hodin)... když jsem "doma", tak se vždycky najde něco, co by "se mělo" udělat. Když ne na baráku, tak v hospodářství rozhodně, tam nejsem hotová nikdy. Dala jsem si na verandu lavici se stolkem, že si tam budu sedat a popíjet kafe nebo pivo - no seděla jsem tam za čtyři roky možná pětkrát? Já tam sedět nevydržím, protože VIDÍM, co všechno ještě není hotovo...
Takže dovolená je, když jsem tak daleko, že NEMŮŽU přiskočit vytrhnout ještě tady ten plevel... když můžu skutečně mentálně přešaltovat na jinou rychlost / směr / kolej...
Předchozí