"Kdyby se to nebralo jako uvádění debutantů do společnosti, asi bych měla k tanečním menší odpor."
Já jsem tanečníma žila, i když tenkrát nic nebylo, všechno jsme shaněli nebo vyráběli, konečně ve společnosti
Když mě pak vybrali dál, byly to nejšťastnější léta, než mi to mamka zakázala, to jsem pak byla zralá na antidepresiva.
V tom všudypřítomném socialismu jsme byli taková specifická skupinka snobů
, účinkovali jsme na všech plesech v sezóně, tréninky 3x týdně večer.