Mně to vlastně ani jako vztah nepřipadá. Ve vztahu lidi něco spojuje. Láska, sex, společný majetek, společné děti, společní přátelé, zájmy, koníčky, společně strávené zážitky...A když nic z toho není, tak co to má za smysl ?
Tohle je takový nijaký - přijde mi to jen jako takový známý, kamarád. Člověk si to nerad přiznává a připouští, ale mně, pokud nějaký vztah začne víc brát než dávat, tak si chvilku dělám takový "výzkum". Jak se cítím s tím dotyčným, je mi fajn nebo mám negativní pocity. No a když to negativní převažuje, tak se přece nebudu trápit a týrat. Šlus, ende.
Pak dokážu být hodně impulzivní. Jo, člověka to mrzí, ale vždycky všechno nevyjde a někdy je lepší nechat si hezkou minulost než se trápit přítomností a nevidět budoucnost.