irmi, to mám úplně stejně
před každým rozhodnutím proberu sama pro sebe věc ze všech stran, pak totéž udělám s blízkými lidmi (a některé trochu naštvu, když zmíní něco, co už jsem pro sebe vyřešila a odmávnu to jako nepodstatné), vyslechnu si názory, podněty, zpracuju a teprve pak rozhodnu... zpočátku to třeba mého tátu hrozně dráždilo, prý proč se ptám, když si to pak udělám po svém, ale pak pochopil, že nechci od něj rozhodnutí, jen názor... a totéž teda nabízím i já - jen přidám názor, klidně ho můžeme rozebrat, ale nepředpokládám, že se bude někdo řídit tím, co já si myslím (což klidně i několikrát zopakuju) a proto taky nikdy pak neříkám "já ti to říkala"