komentovat všechno není potřeba, ale řekla bych, že nic se nemá přehánět a je potřeba mluvit i o tom, co člověk cítí, vidí, vnímá, i když se neshodneme ve všem, to přece vůbec nevadí, já jim názor řeknu, ale oni se rozhodnou a jsou zodpovědní za svoje rozhodnutí

klidně mi taky můžou říct, co si myslí a zase já jsem zodpovědná za svoje rozhodnutí

kdo jiný než nejbližší rodina by měl občas říct i něco nepříjemného, co se nikomu říkat nechce?