Yuki, vidím to dost podobně... Vztah mi musí mnohonásobně víc dávat než brát... já jsem ráda sama, ale na partnera se musím těšit, musím mít pocit, že s ním se cítím lépe než sama... trávím s mužem cca 20 hodin denně, ale když třeba vystoupím u práce z auta a vidím ho přicházet, cítím radost, vidím ho ráda, i když jsme se neviděli jen nějaké necelé 2 hodiny třeba... neříkám, že mi někdy neleze na nervy, že se nepohádáme, že na něj nejsem naštvaná, že nedělá věci za které bych ho občas zaškrtila, ale to dobré musí výrazně převažovat... Ani půl na půl bych nebrala...