My měli 12 let psa, německého ovčáka. Byla úžasná, ale přece jen mám kočky raději. Jsou to nezávislé osobnosti a pozitivní je i to, že nevyžadují tolik péče.

Ale musela jsem se to naučit. U nás doma kočky nesměly do baráku, mohly být pouze venku. Naši je krmili a starali se o ně, ale nesměly přes práh. V rodině tchánovců mohly kočky až do postele. Vadilo mi ale, že je neodčervovali ani neodblešovali.
Když došlo i na to, tak jsem byla ochotná je akceptovat i v našem bytě.

Teď tu máme do zítra dvě synovy, bytové. Naše kočka se jich bojí a nechce jít domů. Jsem zvědavá, jak se vypožádá s kotětem. Doufám, že mu ukáže, kde je jeho místo a že si a ni nebude dovolovat.