U nás se to nějak ne a ne otočit do opaku
babička řešila jidlo taky odjakživa, vařil i děda, oba skvěle, učili vařit i mámu (snachu), a i naši psk hodně řešili jídlo, stejně jako já i sestry... jídlo je u nás vždycky příjemné téma, ke každé příležitosti se řeší jídlo
muž vždycky na oko znechuceně nadával, že buď jíme nebo o jídle mluvíme, případně oboje naráz
A taky vždycky říkal, že on by nejraději pilulku, aby nemusel jíst... Teď už to neříká, podlehl
a drží to i mé děti
jen já jsem z rodiny nejlínější a hledám zkratky
vzpomínka, jak na dovolené pod stanem, u moře, maminka vaří na vařiči polévku, hlavní jídlo, dělá okurkový salát, a ke svačině vaří pudink do pohárů s piškoty a mandarinkovým kompotem, a šlehá šlehačku ručním šlehačem, to je pro mne varování, kam bych se nechtěla nikdy nechat dotlačit