Pro mě je fuj všechno.
Nelíbí se mi solární ani větrné elektrárny v krajině. Ještě tak solární v průmyslové zóně na kraji města. Ale jinak znám dost krásných koutů vlasti, které se těmito útvary znehodnotily. A to těch útvarů v tý krajině zatím ještě není tolik. Až pojedu na výlet mojí milovanou českou a moravskou kotlinkou za pár let, tak si asi radši zakreju oči.

Nelíbí se mi soláry na střechách a nelíbí se mi škatule tepelných čerpadel u domků. Obojího teda začíná být docela dost. Až moc. Domrvená architektura. Nedá se na to koukat. Zrovna tak jako na ty barevný domky, kdy se sousedi předháněji, kdo bude křiklavější. O střechách nemluvě.

Jasně doly na uhlí taky nejsou žádná krása, čmoudící komíny taky ne. Jaderný elektrárny působí alespoň impozantně a není jich tolik, ty ujdou, jsou docela zajímavý.

Mám obavy, že se za chvíli nebudu mít čím opticky kochat. Musím rychle koukat, dokud to jde. Pak už budu jenom