hany, já ti nevím, mám pocit, že je mi milejší poněkud civilnější "filmové" hraní, než to divadelní, kdy i divák z poslední řady na balkóně musí vidět "emoce"
ani v reálu se přece lidé netváří tak, abys pěkně poznala, co se jim honí hlavou
a ty "emoce" ve filmu nacítíš přes obličej, postoj, barvu filtru, hudbu, kameru... mám pocit, že v tomhle jsem byla s filmem naopak spokojená, nemám ráda přehrávání a tu urputnou snahu divákovi všechno naservírovat pěkně po lopatě...
za mne uvěřitelné a lidské

btw takový Krobot taky moc na mimiku nebo tón hlasu nehraje a stejně je to radost koukat na něj ve filmu