vždycky při kojení jsem seděla v křesle a viděla přes okno a balkón na ten strom a pozorovala jak se to listí vlní a bylo to prostě krásný... a pak tam rostla spousta menších stromů a stromků, hodně náletových břízek, takové pokojné to bylo... pak nám tam začaly růst domy jeden za druhým, k tomu jednomu vybudovali i bazén - to bylo hořkosladké, protože samozřejmě "závist"
a na druhou stranu se hladina krásně odrážela nám na strop a to bylo taky krásný, jenže jim asi chybělo soukromí (kdo by to byl řekl, když si vybuduje bazén hned u paneláku
) a vystavěli nějakou asi technickou budovu, takže si schovali bazén a my čuměli do zdi... další parcelu pak obehnali vysokánským plotem... naštěstí se zachránila aspoň jedna bříza těsně u plotu a ta už teda dosahuje úctyhodné výše, ale je jen jedna, no, to moc nezachrání... a ploty teda postupně obrostly popínavkami, takže to už není tak tristní pohled... ale ten dub, ten mi chybí pořád... a vůně z té původní zarostlé džungle...
Přečtěte si pečlivě úplná pravidla diskuzí.
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc
Advent na KarlštejněBeroun
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1 Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.