"že jsem neposlala dál všechno, co jsem jako dítě v rodině odposlouchala."
Ropucho, mě by děti ani nenechaly, abych do nich vtiskla víc než ony samy chtějí
(a asi je to vlastně dobře). Opravdu leda odposlechem, jak píšeš.
Ale už se mi xkrát stalo, že ačkoli jsem synovi něco vyprávěla, a on měl oči v sloup a vytlemoval se
, po dlouhé době vyšlo najevo, že si to pamatuje, i když mi tehdy dával najevo, jak jsem trapná.
Jsme do nich vtisklí víc, než sami víme, jenom to nemusí být na první i druhý pohled znát.