"Sama sebe dokážu naprosto svobodně vystresovat též velmi kvalitně"



Mě už stresuje máloco.
Takový ten stres z dětství a dospívání, že je někdo nebo něco nade mnou, nějaká hrozba vyšší autority, ten považuji snad za nejhorší.
Přitom objektivně vzato mě v dospělosti potkaly mnohem závažnější věci, bála jsem se o vlastní děti, o životy nejbližších... Ale jako dospělá se cítím silnější, sebevědomější, cítím se mít svůj život ve svých rukou.
Nezralého člověka strach poznamená mnohem víc.