v mé rodině byl tento přístup k životu, který jsem měla ve věku 18-20 let, považován dokonce za neskromnost, rádobybohémství - mysleli si to i o mém pomaturitním studiu, dálkovém studiu, v jakémkoli kroku, který jsem učinila
když jsem si pořídili domek se zahradou se 100% hypotékou (tehdy ji výjimečně ještě dávali), dozvěděli jsme se od tchýně, že to je ta naše pýcha, nestačí nám žít v podnájmu 1+1