Přidat odpověď
Federiko,
mně to taky nepřijde správné. Jeden důvod je ta nerovnoměrnoat hodnocení mezi různými školami, ale i učiteli (na naší škole byl třeba u zeměpisu ve třídách vyučovaným určitým kantorem průměr tříd o stupeň a půl horší než v matice... to víc vypovídalo o jeho stylu učení a známkování, než o tom, že by celá škola byla blbá na zeměpis).
Ale pro mne je zcela zásadní a klíčovyý jiný důvod. Považuju za v principu vadný a škodlivý ideál "samých jedniček". Ano, sama jsem je měla, ale to byla prostě moje OSOBNÍ ambice, ale myslím, že požadovat to shora (tím, že z toho udělám vylučovací kritérium pro přijímačky) je špatně. Jsem přesvědčená, že děti se nemají učit kvůli jedničkám, jsem přesvědčená, že je strašně důležité vychovávat děti v principu "udělat něco dost dobře je lepší, než být v nervu ve snaze udělat to perfektně". Jsem přesvědčená, že to, že chytré dítě nemá tu ambici k jedničkám, z něj nedělá v principu horšího uchazeče, než dítě, co tu ambici má. Jsem přesvědčená, že "bejt v pohodě s občasným přešlapem" je užitečná životní vlastnost. Jsem přesvědčená, že žádnej rodič a puberťák by neměl v tomhle turbulentním období být nucen řešit, že by takový věci, jako je dvojka ze zeměpisu, měly negativně ovlivnit budoucí studium.
Prostě mi přijde, že říkat osmákům a deváťákům, že se musí snažit hlavně o jedničky, je nepedagogické a nevýchovné.
Předchozí