Přidat odpověď
Viděla jsem také toho 15. srpna (až, u nás byla předpremiéra o den dřív, ale to jsem šla na film ze své jazykové oblasti, těch moc mimo festivaly není). Bylo plno, což tedy den předtím také.
Měla jsem obavy ze stopáže a také úplně nemusím tu Pauhofovou, ale tady mi vůbec nevadila ani ona, ani její čeština. Dtto Maštalír, konečně měl jednou snesitelnou roli, tak jsem zvědavá, kolik ještě filmů s ním uvidím, spolu s Mitašem a Ondríkem jsou asi jediní herci na celém Slovensku zjevně.
Kromě toho mě potěšili i moji oblíbení Janové v menších rolích - pokud nejsem mimo, tak Novotný hrál Novotného a Vondráček (ten člověk má tak pěkný hlas, nutně si od něj potřebuju poslechnout nějakou audioknihu nebo tak něco) určitě faráře. A řada dalších drobnějších rolí, San(d?)ža, Halíček, Teplý,... Pobavil mě Hofman, dost možná proto, že předobraz mi sice něco říká, ale nepamatuju si a nedohledávala jsem. Vtipný byl ten Matuška revival, záběr tak, aby ten herec (nevím, bohužel, kdo to byl, titulky běžely jako postřelené) vypadal opravdu jako on.
Naopak jsem měla problém s těmi předobrazy živých známých lidí, takže Kotek (pořád v něm vidím toho snowborďáka) a Lněnička, který navíc vypadal jako Markovič a Petránka si ve stáří pamatuju.
To ale nebylo podstatné, ti tam byli tak nějak pro dokreslení a celkově myslím, že tomu obsazení věnovali opravdu pozornost. Hlavní hrdina byl uvěřitelný a oceňuji, že film nebyl černobílý. I ten Maštalír i Bareš, který dělal řadu kompromisů, nebyli vyloženě záporní. A samozřejmě silný konec, takže jsem potřebovala chvilku na vydechnutí a nebyla jsem rozhodně sama. A samozřejmě jsem si kladla otázku, jak bych se zachovala já sama.
Téma mě zajímá, pamětník nejsem ani náhodou, narozena dva měsíce po listopadu. O těch peripetiích jsem neměla tušení, i když samozřejmě obecně například o střelbě u Rozhlasu, Muzeu apod. ano. Mám pocit, že rozhlas, i když ve filmu zaznělo, že byl nejdůležitější, je teď ve stínu televize, takže o hlasatelkách, které musely odejít, se mluví / mluvilo daleko víc než o těch rozhlasácích a je to škoda. Sama jsem zatím nic nevyhledávala, ale ještě před filmem mi vyskočil na FB příspěvek tuším Paměti národa o reálné "Pauhofové", tak ten jsem se zájmem přečetla. No a zatím ve mně film doznívá, takže se k němu určitě nějak vrátím.
Předchozí