" Herdek, máme na to, říkejme si o víc, nebojme se měnit práci, buďme trochu odvážný."

buřte, sorry, ale já opravdu nemám na to, abych se prala o lepší práci, plat, ohodnocení, podmínky... jsem ženská s maturitou, třema závislýma dětma, žiju v buranově za prahou, nemám žádný vyhraněný obor, manžel je na tom víceméně stejně, padesátka za rohem, zdraví nic moc, fyzická práce nepřipadá v úvahu, nemám talent na jazyky, takže moje AJ je na úrovni věčného začátečníka, co celkem obstojně zvládá přeložit si text z aj do čj (no přeložit ... domyslet), ale mluvit neumí... nebyl o mne zájem na pracovním trhu ani před 10 lety, pochybuju, že by se to nějak zlepšilo... moje základní pracovní schopnosti mě určují jako někoho do péče o zákazníky, což je v dnešní době nepříliš ceněný obor a je fuk, že v tom jsem opravdu dobrá
takže můj plat je spíš takový lepší kapesný, vyvážený skvělým vedením, velmi benevolentním přístupem, umožňující mi zvládat time management i v nepříliš šťastných obdobích... kdyby se to tu mělo změnit nebo nedej bože položit, budu v háji, novou práci si prostě jen tak nenajdu, tuhle jsem dostala spíš zázrakem a na přímluvu, na rovinu mi bylo sděleno, že prostě jako vstupní materiál jsem byla k vyřazení, vůbec by mne nepozvali ani na pohovor... a to, že jsou rádi, že mě tu mají, nijak nemění názor, že tento typ uchazečů nezvou na pohovory ani dál... a to jsem za prahou, hledala jsem vždycky práci primárně v praze, vůbec si neumím představit, že bych ji musela hledat někde, kde je těch pracovních příležitostí výrazně méně...