Přidat odpověď
Hatato, já jsem sice celkem kliďas, i když vybuchnout teda umím taky. Když bylo synovi kolem těch 9-10 let a měl takovou tu prepubertu, tak mě dokázal rozčílit a dohnat k šílenství taky...zpětně jsem si vždycky pak hrozně vyčítala, že jsem to zase nezvládla a vyletěla jsem na něj. Bylo to období kdy u nás byla nějaká scéna pomalu každý den. Dost mi pomohlo zapřemýšlet nad tím, čím mě vlastně vytáčí, co mi na tom vadí a jestli je to fakt tak důležité, abychom si kvůli tomu ničili náš vzájemný vztah. Přestala jsem spoustu věcí řešit a reagovat na ně a kupodivu vzduch se vyčistil a najednou i on byl ochotnější spolupracovat. Když pak přišla klasická puberta, tak jsme vlastně neměli nikdy žádný větší problém, teď je mu 16 a s pubertou doma všichni vycházíme úplně v pohodě, asi jsme si tím všichni prošli v těch jeho 10...
Předchozí