Přidat odpověď
Úplně Tě chápu a za daných okolností bych vypěnila taky a to hodně. Já bych se určitě snažila manželovi jeho koníček dopřát a můj manžel tedy nemá jednoho takového velkého koně, ale svým zálibám také věnuje dost času a do určité míry i peněz (i když on tedy na ekonomiku svých zájmů hodně kouká a má mnohem větší radost, když za to utratí co nejméně). To, že po dovolené všchno vybaluju já a případně bych asi i šla nakoupit to nejnutnějí je u nás vyváženo tím, že manžel obvykle řídí celou cestu nebo naprosto převažující část (na letecké dovolené jsme už nebyli dlouho) - takže kdyby potom chtěl jít kontrolovat brambory, tak bych to kousla (ovšem on by předtím asi na nákup jídla došel). A jinak mám "na revanš" k tomu, že on se po práci rozhoduje, jestli půjde spíš na kolo, do fitka, do bazénu nebo nějakou zajímavou akci, kdežto já zajišťuju nákup, úklid a večeři (a na procházku nebo za sportem jdu většinoupřípadně až potom) mám stále ještě zkrácený úvazek v práci. Jinak bych byla mnohem vzteklejší, kdyby se při stejném úvazku očekávalo, že budu řešit 90% logistiky domácnosti a on si bude sportovat a spol. A samozřejmě ta finanční otázka taky hraje roli - pokud by jeho koníčky znamenaly, že se rodina musí výrazně uskromňovat, bojovala bych za kompromis ...
Předchozí