Nijak. Jestli něco patří do sportu, tak je to zklamání. Lidi, kteří ve sportu něco dokázali, dokázali překonávat neúspěchy, prohry, pády, průšvihy, dokázali neustále vstávat, rvát se, navzdory osudu a všem jeho protivenstvím.
Ve sportu sportovec nikdy není sám za sebe, jsou tam spoluhráči, protihráči, soupeři, trenéři, rozhodčí, tým, výbava, počasí... To všechno jde s nebo proti.
Já sport sleduju a sport přináší radost a zklamání. Někdo nikdy nevyhraje, ač pro to dělá maximum. Někdo vyhraje a pak je diskvalifikován. Třeba i kvůli chybě jiného.
Chápu, že je dcera zklamaná, smutná, naštvaná. Tak jedině být v tom s ní, povídat si nebo mlčet a podpořit jí v tom, aby se naučila prohry překonávat.
Nebo zavolejte třeba Marku Stromskému a zeptejte se, jak se to dělá.
Hodně sil a hodně sportovních úspěchů přeju