Jo, z té měli strach i dospělí chlapi. Když chtěl někdo v noci ven z baráku, musel mít velmi dobrý důvod, jinak ho prostě nepustila. Vypnula zvonek, zamkla se v bytě a nazdar. Domů lidi v noci pouštěla, ale každého důkladně vyzpovídala, proč jde domů tak pozdě a zda to nešlo zařídit jinak. Poprvé jsem slyšela výraz herdekbaba právě v souvislosti s ní. Naši v tom domě bydleli od roku 1938 a to už tam coby domovnice působila. Nájemníci tam byli taky dlouhodobí, nepamatuju se, že by se někdo z nich za mého života stěhoval. A mluvím tady o 50. a 60. letech, to byli lidi ještě vycepovaní.