Přidat odpověď
Beat, měla jsem pocit, když Bohdalka líčí některé věci z gulagu, že v mnoha větách probleskuje skutečnost (když líčí, jaké měla neskutečné štěstí, že "pro kus žrádla se udělá cokoliv", "lepší najedená kurva než mrtvá hrdinka"), jako by se doznávala, že nevypráví své utrpení, nýbrž sdílené utrpení, o kterém jí vyprávěla skutečná postava, která jí zemřela v náručí. Psychické strádání tam evidentně zažila, jenom po fyzické stránce na tom byla o něco lépe.
Kdoví, co by na Olžino líčení řekla ta skutečná dívka/žena, která tam zemřela, kdyby ho slyšela z nebe. Možná by to chápala jako satisfakci...
Předchozí