Ale tak mě se taky líbí představa, že maturant je vzdělaný člověk ovládající všeobecný přehled, mateřský jazyk, další jazyk, českou i zahraniční literaturu, středoškolskou matematiku (dobře, konče někde u logaritmických funkcí?), má základy dějin umění, fyziky, mendělejevovy tabulky, biologie, je schopen kritického myšlení, ovládá základy formální i neformální logiky. Ale v dnešním světě přehlceném informacemi je tohle prostě moc. MOžná se shodneme, že by i kosnetičky měly umět matematiku na nějaké úrovni o kousek vyšší, než je základní škola. Ale logaritmy jim budou k ničemu, jim bude stačit trojčlenka, procenta a základní matematická gramotnost. Nestačí, když během studia budou mít ještě tři nebo čtyři roky z gymnaziálního hlediska lehké matematiky (která jim ovšem dá zabrat?)? Nemusí mít všechno jednotnou úroveň.
A co se češtiny týče, já jsem celkem vášnivý čtenář, ale každoročně si říkám, že bych se musela hodně přemáhat, najít v tom školním seznamu (který si skládá každý škola sama) těch 20 knih, z každého období několik, a pak je přečíst, analyzovat a interpretovat. Sama jsem si u maturity vytáhla ruchovce a lumírovce a popravdě, dnes už si zase nejsem jista, co to vlastně přesně bylo (obdobím ano).