Přidat odpověď
Dobrý den,
nevím do jaké diskuze s tímto tématem, omlouvám se pokud bude trochu mimo zdejší témata.
Psala jsem někdy dříve o tom, jak moc se bojím o děti. A ano, jsem přecitlivělá nebo možná vysoce citlivá ale také mám intuici a v lidech se moc nemýlím. V našem domě s městskými byty se pohybuje pár nových nájemníků. Někteří na černo pronajímají své byty ale to je jejich věc. Tento pán, kterého registruji asi měsíc je prostě divný. Vizuálně vypadá jak, když ho zrovna pustili z vězení, chováním zvláštní, již měl na dveřích cedulku ať dodržuje noční klid. Jenže nedávno jsem šla ráno se psem a z bytu jsme slyšela ženský pláč, výkřiky au a divné zvuky. Bylo mi tu noc špatně od žaludku a tak jsem šla se psem dřív ale byla jsem nevyspalá a necítila jsem se dobře. Nešlo mi 100 procentně identifikovat, že se jedná skutečně o onen byt i když s největší pravděpodobností ano. Neudělala jsem nic, protože jsme si nebyla jistá. Ale bojím se o děti ještě víc. Mám holky. Chtěla jsem po muži aby alespoň zprovoznil mladší dceři hodinky s alarmem ale od té chvíle máme doma hádky. Manžel si myslí, že jsem blázen, prý se s nim zdravil ve dveřích, tak co? Já vím, že by člověk nesměl děti pustit nikam...ježe na tomhle chlapovi není něco v pořádku a já to nedokážu líp popsat. A nevím jak holky zabezpečit lépe než hodinkami s GPS a alarmem. Pořád si myslím, že zvýšená a někdy až přehnaná opatření jsou lepší než ta zanedbaná. A chápu, že manžel už tomu díky mé povaze přistupuje chladně. A já nevím co dělat, protože mám pocit, že se zblázním a mladší dceru ze školy vyzvedávat nemohu.
Předchozí