Když vás čtu, tak je mi celkem smutno. Podle Ropuchy je např. náš mladej naivní ignorant, protože nad důchodem zatím nepřemýšlí. Má prumku s ekonomickým zaměřením a sehnal akorát práci ve skladu, kde má 18 tis. čistého. Výdaje zatím nemá velké, protože bydlí s námi. Peníze nijak závratně neutrácí, občas si koupí něco na sebe. Mohl by si určitě nějakou částku spořit, ale vzhledem k tomu, jak je doba nejistá, tak vlastně komu ty prachy dávat? Kde má jistotu, že o ty peníze v době jeho důchodového věku nepřijde? A bude ta naspořená částka stačit, když nevíme, jaká v tu dobu bude hodnota peněz?
A co třeba já? V mém věku? Mám nějaké důchodové spoření, ale stejně to ve finále bude málo.