Hany, ale vždyť ta "pravidla" se v různých oblastech života mění tolikrát... pro naši rodinu byla nejnáročnější 90. léta - první dvě děti jsme si pořídili za úplně jiných předpokladů, a přestože jsme byli šťastní, že se poměry změnily, finančně to bylo neskutečně náročné - nemohli jsme s miminem a batoletem odjet někam do zahraničí a vydělat peníze, ceny vyskočily prudce nahoru, rodičák nizoučký, přivydělat si při něm nešlo.

Ještě se vejdu do ročníků, kterým se do důchodu počítá škola a trochu i ty děti, ale i tak jdu o osm let později, než šla moje máma.
A vlastně až poslední dva roky, po které už nemám doma žádné z dětí (měla jsem pak ještě mladší + pěstounské), jsem schopna něco ušetřit. Ale s tím, že se budou pravidla a podmínky měnit, tak nějak pořád počítám, je samozřejmě fajn, když má člověk možnost se aspoň částečně zajistit sám, stejně ale v životě všechno nenaplánujeme...