Ropucho, mně by nevadilo, že věřící je selhávající a chybující, mně vadí, že se věřící, které jsem potkala, považují za nadřazené ateistům nebo jinověrcům, ačkoli sami chybují a selhávají snad více a očividněji, než je běžné - vadí mi ta kombinace, ne dva jednotlivé rysy, ale jejich paradoxní mix.

Ale nejvíce je to asi izolace, distanc od ostatních a programové ošklivění si těch, co nevěří, vymezování se a nerespekt.

PS: jo, a nedostatek smyslu pro humor. Pro ty fanatičtější je humor v podstatě bezbožný a hříšný. Moc mě v tomto posledně potěšil ten Halík, jak zmínil nadhled a smysl pro humor v souvislosti s vírou.