Evelyn, moje děti byly taky důkazem toho, že biologické hodiny jsou vrozené. Dcera jako maličká po Večerníčku prohlásila "hají" a dobrovolně odkráčela do postýlky. Syn, ať šel do postele v jakoukoliv večerní dobu, neusnul před desátou, ve školním věku se mu usínání posunulo k půlnoci. Od chvíle, kdy se naučil číst, si chodil lehnout kolem deváté a pak si prostě v posteli četl, my rodiče jsme také chtěli mít večer chvíli klidu. Ranní vstávání pro něj byla hrůza, dospával o víkendech.