Přidat odpověď
Inko, přesně tak.
A v tom je podle mě celé tajemství.
Buchta, knedlík, sádlo, klobása... od všeho si klidně dát, ale jednou za čas a přiměřené množství.
Jednoduchost, střídmost, přirozený pohyb, čerstvý vzduch, spánek.
Řekla bych, že dneska máme hodně posunuté normy ohledně množství i skladby jídla. Ládujeme se z chuti, ze stresu, jen proto, že všude kolem sebe máme hromady přístupného jídla, z velké části právě toho průmyslově zpracovaného nevhodného.
Objevujeme módní trendy jako "přerušovaný půst", čemuž by se naši prarodiče od srdce zasmáli, protože nejíst od večeře do snídaně bylo zcela normální.
Předchozí