Moje řeč, Fren. Až teď si uvědomuju, jaký ty lidi museli mít těžký život, hlavně ženy. Jednou, krátce před smrtí babičky, jsem se jí zeptala, jak to její maminka dělala s 10 dětmi v době, kdy ještě i ten chleba pekla doma. Spala vůbec? A babička mi povídá: To ti nevím. Pamatuju, jak jsem měla jít k prvnímu přijímání a večer před spaním visela na židli bílá látka. Ráno přes to opěradlo byly nažehlené šatičky s volánkama... Ty ženský se sedřely, doslova.
Vím, že maminka jednoho s pradědečků a maminka jednoho z dědečků zemřely na nelegální potrat. A ještě víc toho samozřejmě nevím. Život byl pro ty lidi strašně těžkej a my o něm dnes nevíme nic.