Já jsem si s babičkou povídala hodně, když jsem byla malá, pořád jsem jí nutila, aby mi vyprávěla, jaké to bylo, když byla malá ona, klidně to samé dokola
![:-)](/g/s/0.gif)
Ale později (umřela, když mi bylo 15) bych se jí určitě ráda zeptala spíš na některé věci z její dospělosti. To mi sice taky vyprávěla, ale trochu "upraveně" - tedy to, že se "musela vdávat" v 17 letech jsem pochopila už tehdy. Ale třeba mi říkala, že její bratr umřel jako hodně mladý (já tehdy myslela, že mu bylo tak 18, ale bylo to 26 a zbyly po něm 2 dcery) na zápal plic, když se uhřátý napil studené vody (tj. poučení: nikdy toto nedělat!). Až docela nedávno jsem zjistila od našich (s nimiž mě nikdy nenapadlo se o tom bavit), že umřel na komplikace cirhózy jater - ascites jako následek alkoholismu. Přijde mi zajímavé, jak to babička tajila, přičemž z toho mohlo být skoro i lepší poučení.