Přidat odpověď
Vytrvalý rodič, který odklad prostě CHCE, se takovou maličkostí nedá odradit. Zajde si k lékaři, který doporučení vystaví a poradna se nebude dohadovat. S papírem třeba od neurologa, že dítě má ze školy nervy, pročež začalo koktat, doporučení k OŠD vystaví, i když dítě prošlo testem, čte, počítá do 1000 a ovládá malou násobilku.
Moje děti taky testem prošly, ale že byly nedonošené a opravdu opožděné, tak asi z žádnými zářnými výsledky. Jsou červnové, ale četly ve dvou jazycích, tak co by nakonec v té školce ještě dělaly. Mohla jsem to řešit před endokrinologii, kde byly "léčeny" pro malý vzrůst (pod 3. percentilem), ale tehdy jsem neznala cynická pravidla odkladu školní docházky. Věřila jsem, že to dítě je tak nějak celkově individuálně posouzeno.
Věděla jsem jen, že "něco je blbě". Pak se to v průběhu školní docházky ukázalo, porucha pozornosti. Při dalších testech byly v poradně hrozně překvapeni, jaký holky udělaly pokrok v oblasti inteligence, že to prý není možný. No bodejť, v rámci své vlastní individuální situace byly při nástupu do školy těžce pod svými možnostmi, tedy v rámci svých možností hodně nezralé, ale IQ se přepočítává na technický věk. Jenže nějaká individuální nezralost se neřeší (Prošel? Prošel. Tak ať jde.).
Otázka je, kdybych byla tenkrát šťouravá matka, jestli by ten odklad skutečně pomohl.
Prvních pár let bylo dost perných, nakonec to dohnaly a ještě jsem byla ráda. Když totiž přišel covid, bylo pro ně dobře, že byly už na gymplu. Stihly to o ten jeden rok.
Předchozí