Přidat odpověď
Tak nevím, co si o tom mám myslet. Nelíbí se mi to. Nebudeme mít pole a úrodu, budeme tady mít cizí haly a sklady. Jen houšť.... Kopíruju:
Zákaz stavět velké sklady a obchody na nejúrodnější půdě nejspíš nebude tak striktní, jak to zprvu vypadalo. Ve Sněmovně leží dva pozměňovací návrhy vládních poslanců, které mírní původní plány ministerstva životního prostředí. Zákonodárci se obávají, že nařízení by Česko poškodilo v soutěži o strategické investice, například továrny na baterie.
Aktuálně jsou ve Sněmovně dvě možnosti, jakou cestou se vydat. Šimkův návrh dává možnost udělovat výjimky ministerstvu životního prostředí poté, co je schválí vláda. Na zemědělsky nejkvalitnějších parcelách by dál mohly vznikat projekty, jejichž ekonomické a sociální přínosy výrazně převažují nad zájmem ochrany půdy.
Také druhý návrh z pera poslanců ODS Jana Bureše a Ivana Adamce původní striktní zákaz mírní kvůli snaze umožnit výstavbu ekonomicky výhodných projektů. Výjimky by však podle něj neudělovalo ministerstvo, byly by vyjmenované přímo v zákoně. Stavět na nejúrodnějších parcelách by šlo například do doby, než by podíl odejmuté půdy překročil zákonem stanovenou hranici.
Zatímco sněmovní výbory daly tomuto návrhu přednost před Šimkovým, ministerstvo jej nepodpořilo. Obává se, že výjimky jsou nastavené tak, že by zákaz platil jen pro malé množství projektů.
Už současný zákon umožňuje vyjmout nejlepší a nejvíce chráněné pozemky jen za předpokladu silného veřejného zájmu, který převažuje nad důvody k ochraně takovéto půdy. V praxi se ale i na těchto místech čile staví. V roce 2022 přišel půdní fond celkem o 312 hektarů půdy, tedy o stejně velkou plochu jako 78 Václavských náměstí v Praze.
Předchozí